STOLNÍ VÍNA 
Vinařství U Kolajů, z kterého máme nabídku našich vín, se nachází ve Vinařském regionu
Kyjov, což samo je zárukou vinikající kvality vín. Také ceny, udělené některým druhům
nabízených vín,nasvědčují pečlivé práci vinaře a správným pracovním postupům při
zpracování hroznů.
Nabízená vína jsou speciálně stáčena pro náš sportovní klub a proto jsou též označena
společným logem výrobce a centra.
Jsme jedinou prodejnou lahvového vína vinařství "U Kolajů" v Praze a širokém okolí.
Vinařství U Kolajů dodává ucelenou škálu vín, jak bílých a červených, tak vín přívlastkových
- pozdní sběr či výběr z hroznů.
A proč naše sportovní centrum nabízí vůbec vína?
Proč nezavršit úspěšný den po sportovní zátěži chvilkou klidu a pohody při sklínce
zlatavého či rudého moku.
Pro znalce máme k dispozici i dárkové balení obsahující dvojici vín vybraných značek -
vhodný dárek při nejslavnostnějších příležitostech.
Tož, poválejte po půnebí a při další návštěvě centra nám sdělte, co na naší nabídce říkaly
vaše chuťové pohárky.
------------------------------------------------------------------
Víno - nápoj nejušlechtilejší
Když Ježíš uchopil při poslední večeři páně kalich do svých rukou a naplnil ho,
nebyla v něm ani káva, cola, whiskey nebo pivo. Bylo to víno. Obsah pak označil
svojí krví, která se vylévá k odpuštění hříchů. Myslím, že neexistuje
přesvědčivější důkaz, že víno je nápojem nejušlechtilejším...
I při použití nejmodernější technologie, není jisté, zda se nám na stůl dostane
dobré víno. Je mnoho faktorů, které ovlivňují kvalitu, která se začíná tvořit na
vinici. Velmi důležitá je vhodná odrůda, zvolená do oblasti, mnohdy je tato již
historicky vyzkoušená. Při zpracování vína musí být nápoji předáno mnoho umu,
zkušeností a lásky, aby bylo skutečně dobré.
Co to vlastně znamená, že je víno dobré? Jednoduše řečeno: dobré víno má krásnou
barvu (ne vybledlou), nádhernou vůni (typicky odrůdovou, bez nežádoucích pachů)
a hlavně ? výborně chutná (harmonicky, bez pachutí). Což je mnohdy opravdu
individuální, i to samé víno tomu samému člověku chutná v různých chvílích
různě, natož po čase, kdy se víno vyvíjí. Tímto, se víno velmi odlišuje od
ostatních nápojů.
Skladování vína
Víno je třeba skladovat na suchých a čistých a tmavších místech při teplotách
10-15 °C. Nesmí se skladovat na přímém slunečním světle. Tyto základní podmínky
jsou bohužel porušovány mnoha "specializovaným prodejnami s vínem".
Láhve, které jsou uzavřeny korkovou zátkou, mají být skladovány naležato, aby
korek byl vlhký. V nastojato skladovaných láhvích by mohl korek vysychat a k
víno by se mohl dostávat vzduch a víno by tak kromě jiného mohlo "zvětrávat".
Tato podmínka, obzvláště při kratším uložení, striktně neplatí je-li v místnosti
vysoká vlhkost, která způsobí, že korek nevyschne.
S lahvemi by se nemělo zbytečně manipulovat, aby se zbytečně nenarušovala
harmonie aromatických látek.
Víno se nesmí ponechávat v načaté láhvi, kdy přístup vzduchu způsobuje zvyšování
aldehydů a zhoršuje se barva a chuť vína. Toto neplatí pouze pro nápoje s vyšším
obsahem alkoholu a cukru.
Podávání vína
Víno, ten nejušlechtilejší nápoj, si zaslouží, abychom se k němu chovali tak,
jak mu přináleží, tedy s úctou a určitou obřadností. Pojďme si teď říct, jak by
mělo takové správné podávání vína vypadat.
Jsme-li v restauraci nebo ve vinárně, číšník nebo sommelier by měl námi
objednanou láhev servírovat především tak, aby měla předepsanou teplotu.
Mladší bílá vína 9-10 °C
Starší bílá vína 10-12 °C
Červená vína 11-13 °C
Těžší červená vína 14-16 °C
Vína šumivá 6-8 °C
Vína dezertní 10-12 °C
Vína kořeněná 9-10 °C
Odrůdy vína
Obecně řečeno platí, že modré odrůdy (dávající červené víno) na rozdíl od odrůd
bílých potřebují vyšší intenzitu slunečního záření. Některé ?drsnější" polohy
dokáží dodat bílým vínům specifické vlastnosti, které jsou vyhledávány milovníky
dobrého pití.
Odrůdy nabízených bílých vín a jejich charakteristika
Chardonnay - Ch
pochází z Burgundska, je to pozdnější odrůda s poněkud nižšími výnosy, ale
zpravidla vysokou kvalitou sklizně. Používá se k výrobě přívlastkových a nově i
barikových vín. Víno se vyznačuje příjemným buketem a lahodnou chutí s pikantní
kyselinkou. Chardonnay je často alkoholičtější, než ostatní bílá vína, a kromě
sýrů, bílého masa a ryb se dobře hodí i k masům tmavým. Obvykle se hodí k
delšímu ležení v archivu, kde jeho vůně a chuť získává na ušlechtilosti. Jedná o
odrůdu, jejíž obliba je v současné době velká a stále roste.
Muškát moravský - MM
byly vyšlechtěna v Polešovicích křížením odrůd Muškát Ottonel a Prachtraube. Je
to odrůda, která dokáže dávat dobře pitelná vína s poněkud nižší kyselinkou a
příjemným muškátovým buketem. Muškát moravský je odrůdou ranou, dávající voňavý
první burčák. V dobrých ročnících dává příjemná přívlastková vína. Vzhledem k
nižšímu obsahu kyselin) nebývá většinou určena k delšímu ležení v archivu. Hodí
se k rybímu masu, jemnějším paštikám, sýrům a mírně sladkým zákuskům.
Neuburské - Ng
pochází z Rakouska. Dozrává středně pozdně, obvykle začátkem října. Vyžaduje
teplejší polohy, na nichž rodí krásná vína, která nejsou ovlivněny horšími
ročníky. V dobrých ročnících vyzrává do vysoké jakosti.Aroma je ušlechtilé,
jemně muškátová až medová, chuť harmonická, mírně nahořkle skořicová, s nižší
kyselinkou. Obvykle dosahuje lahvové zralosti poměrně brzy a výsledkem bývají
lahodná, buclatá vína. Výborně se snoubí např. s bílými sýry, zeleninou, ale i
masem. Při vyšším obsahu zbytkového cukru je vhodné také k sladším pokrmům.
Rulandské bílé - RB
pochází z Francie, z Burgundska. U nás se pěstuje od dob Karla IV. V dobrých
ročnících dává krásná extraktivní, ohnivá, pikantní vína s vyšší kyselinkou a
jemnou vůní. Vína mají typické chlebovinové aroma a harmonickou nasládlou chuť.
Vína se hodí k méně kořeněným tmavým masům, drůbeže, ryb, k měkkým sýrům, k
paštikám.
Rulandské šedé - RŠ
pochází z Francie, vzniklo pupenovou mutací odrůdy Rulandské modré. Hrozny jsou
šedočervené až šedomodré, ale víno je bílé. Je středně raná, sklízí se obvykle
koncem září. Hrozny mají nižší obsah kyselin, než Rulandské bílé. Vůně je jemná,
chuť plná, kořenitá, extraktivní. Mladá vína mají obvykle vyšší obsah kyselinek,
zráním se zakulacuje. Zkušení vinaři hovoří o vůni ?zpoceného koňského sedla?.
Suchá vína se hodí např. k pikantnější úpravám drůbeže nebo uzeným rybám, sladší
vína k dezertům.
Ryzlink rýnský - RR
Král vín a víno králů, pocházející pravděpodobně z německého Porýní. Je náročná
na polohu, vyžaduje teplé a slunné svahy. Bez problémů přezimovává. Sklizně jsou
pozdní, koncem října či začátkem listopadu, v dobrých polohách ještě později.
Dává kvalitní přívlastková vína s příjemnou vůní po květinách, jablíčkách, velmi
typická je vůně lipového květu až medovinka. Chuť je příjemně svěží, plná,
harmonická, s vyšší kyselinkou. Jde o odrůdu určenou k delšímu ležení v láhvi.
Hodí se k různým pokrmům, např. k rybám, paštikám, i ke kačence.
Sauvignon - Sg
pochází z Francie, pravděpodobně z oblasti Bordeaux. Je to odrůda nepříliš
náročná na půdu, dobře se jí daří i na kamenitých a písčitých půdách, které však
nejsou příliš suché. Dozrává středně pozdně, začátkem října. Vína jsou vysoce
jakostní, výrazně a velmi vyhledávaná. Dříve se u nás produkoval Saugvignon s
výrazným buketem po kopřivách, dnes spíše žádanější buket po broskvích nebo
černém rybízu. V plné, kořenité chuti je výraznější kyselinka, která zráním v
láhvi přechází do harmonických tónů. Dobře chutná k pikantnějším i uzeným rybám,
je vyhledáván k drůbeži, příp. i k dezertům. Sauvignon se hlavně při dobrých
ročnících často archivuje.
Tramín červený - TČ
je jednou z nejstarších a zároveň nejvýše hodnocených ušlechtilých evropských
odrůd. Má vysoké nároky na půdu i polohu. Pravidelně dosahuje vysokou
cukernatost, zato však nižší výnosy. Vína jsou plná, extraktivní,
charakteristicky kořenitá (ne náhodou je něm. název Gewürztraminer). Obvykle
obsahuje nižší kyselinku a má plnou květinovou vůní, zpravidla po růžích. Zráním
v archivu se jeho hodnota výrazně zvyšuje. Bývá doporučován např. k játrům,
výraznějším úpravám ryb a nejčastěji k plísňovým sýrům. Často se pijí i jako
aperitiv nebo naopak k dezertům. Zde jsou vhodnější těžší přírodně nasládlá vína
se zbytkovým cukrem.
Veltlínské zelené - VZ
pochází pravděpodobně z Rakouska (Grüner Veltliner) a na Moravě je hojně
rozšířenou odrůdou s pozdním zráním ? v první polovině října. Je jednou z mála
odrůd, které se nevyskytují jinde ve světě, a tak nejsou tak rychle zaměnitelně
za vína z jiných, vinařsky proslulejších zemích. Vyžaduje slunečné, vzdušné,
teplé polohy s hlubokou, výživnou půdou. Vína jsou svěží, jemně nahořklá, plná,
s pikantní kyselinkou a nádherně jemným buketem po muškátu, medu a lipovém
květu. Poslední dobou se také přirovnávání k vůni ?zaprášení cesty?. V dobrých
ročnících dává tato odrůda krásná vína vhodná k několikaleté archivaci s cílem
dosáhnout nádherných chuťových odstínů. ?Veltlín" se doporučuje např. k hovězímu
masu, rybám, omáčkám a slaným předkrmům.
Odrůdy červených vín
Modré hrozny, z nichž se červené víno lisuje, vyžadují teplé, slunné a relativně
sušší polohy. Výborná červená vína se rodí v oblastech se subtropickým
klimatech, např. ve francii, Itálii, Španělsku či na Balkánu apod. V našem
mírnějším klimatu je hlavní doménou červeného vína teplý jih Moravy.
Cabernet Moravia - CM
je další odrůdou z domácí provenience, kterou vyšlechtil L. Glos křížením odrůd
Cabernet Franc a Zweigeltrebe. Odrůda byla zapsána do Státní odrůdové knihy v r.
2001. Dozrává pozdně, v půlce října. Vína mají krásnou granátovou barvu a po
naležení v láhvi harmonickou, plnou chuť. Ovšem i mladá vína jsou dobře pitelná,
svěží a lahodná. Tato odrůda je vhodná pro výrobu barikových vín, která k
typické kabernetové vůni po černém rybízu přidávají odstíny vanilky, tabáku,
čokolády či kávy. Doporučuje se kombinovat např. s zvěřinou, rybou nebo či k
tvrdým sýrům.
Frankovka - Fr
patří k nejtradičnějším odrůdám, pěstovaným na Moravě. Vzhledem k pozdnímu
dozrávání se v Čechách prakticky nevyskytuje. Nejlepší ?frankovečky? mají temně
rubínovou barvu, plnou, pikantní chuť s výraznou tříslovinou a vyšší kyselinou.
Mladší vína někdy bývají hrubá, obvykle hned nechutnají ženám. Je obvykle vhodné
je archivovat. V poslední době se často z Frankovky vyrábějí zajímavá rosé nebo
bariková vína. Někdy jsou k dispozice také lehčí, jemnější partie s ovocným
vyzněním a nižší tříslovinou. Frankovka se pije k tmavým masům, preferovaně ke
zvěřině, příp. plísňovým sýrům.
Modrý Portugal - MP
dává svěží především mladá vína. Tato odrůda pravděpodobně pocházející z Rakous
je určena předně pro rychlejší vypití. V dobrém ročníku lze ovšem i vína této
odrůdy uložit do archívu. Hrozny Modrého Portugalu dozrávají středně pozdně, na
přelomu září a října. Vína jsou lehčí, příjemně sametová s nižším obsahem
kyselin, vůně jemná, květinová. Pro obvykle nižší tříslovinky bývají často
preferována ženami. Mladé víno se obvykle kombinuje mj. s drůbeží, sýry, ale
třeba i salámy, šunkou nebo těstovinami či biftekem.
Rulandské modré - RM
se u nás pěstuje od dob Karla IV., který nechal tuto odrůdu dovézt z Francie.
Dobře se mu daří na záhřevných štěrkovitých půdách, kde dává vysoce kvalitní
vína s vůní po švestkách a ořechu, v chuti s vyšší kyselinkou, po vyzrání v
láhvi velmi harmonickou. Má obvykle nižší obsah taninu a je tedy jemnější. Dobře
se hodí na výrobu barikových vín a v dobrých ročnících dává přívlastková vína s
výbornými předpoklady pro delší archivaci. Podává se obvykle k jemným úpravám
různých druhů mas, k plísňovým sýrům nebo méně sladkým zákuskům.
Svatovavřinecké - Sv
pochází zřejmě z Francie a v našich podmínkách se mu dobře daří díky menší
náročnosti na polohu zejm. na záhřevných, lehčích štěrkovitých půdách. Sklizeň
probíhá na přelomu září a října. V dobrých ročnících hrozny pěkně vyzrávají a
také se hodí k získávání barikových vín. Buket je krásný, ovocný, švestkový až
povidlový či rybízový. Chuť je plná, obvykle lehounce natrpklá, s lehounce vyšší
kyselinkou, čímž jsou vína vhodná k delšímu ležení v archivu. ?Vavřineček" se
kombinuje mj. s kořeněnými tmavými masy nebo rybami a těstovinami.
Zweigeltrebe - Zw
je kříženec Svatovavřineckého s Frankovkou, jak už to tak u nás bývá. Pochází z
Rakouska a u nás rodí vína nádherně temně rudé barvy s výraznou chutí, která je
někdy u mladých vín silně tříslovitá až hrubá, ovšem po vyzrání v láhvi je
krásně harmonická, sladěná. Lahodná švestková vůně je u barikových vín doplněna
o tóny vanilky, kouře, čokolády či kávy nebo skořice. Hrozny této odrůdy mívají
většinou výtečnou jakost s vysokou cukernatostí. Má obvykle velký potenciál pro
ležení v láhvi. Toto víno se výtečně hodí k všem tmavým masům, obvykle v
jemnějších úpravách a také k sýrům.
VINNÝ LÍSTEK Moravská zemská vína
Bílá
Muller Thurgau 80.-
Veltlínské červené rané 80.-
Veltlínské zelené 80.-
Ryzlink vlašský 80.-
Ryzlink rýnský 80.-
Sylvánské zelené 80.-
Neuburské 80.-
Sauvignon 80.-
Muškát Moravský 85.-
Červená
Svatovavřinecké 80.-
Frankovka 80.-
Modrý Portugal 80.-
Cabernet Morávia 80.-
Cabernet Sauvignon 80.-
Zweigetrebe 80.-
Červená - rosé
Svatovavřinecké 80.-
Zwigetrebe rosé 80.-
Cabernet Sauvignon 80.-
Přívlastková vína
Rulandské bílé pozdní sběr 2007 120.-
Rulandské šedé výběr z hroznů 2007 190.-
Rulandské modré pozdní sběr 2007 140.-
Tramín červený výběr z hroznů 2007 170.-
Chardonnay pozdní sběr 2007 120.-
Ryzlink rýnský pozdní sběr 2007 120.-
Veltlínské pozdní sběr 2007 120.-
Sylvánské zelené pozdní sběr 2007 120.-
Vinné sklepy U Kolajů - stáčeno pro Svět pod Palmovkou - obsah 0,75L Jsme jediná prodejna tohoto vína v Praze a širém okolí !!!!!!!